Až do moře

Mohelnice, Mazák nebo Satina
do údolí pomalu se táhnou.
Tady každá říčka začíná
všechny tam na sever zahnou.

Matka hor těm vodám život dala.
Dala a řekla: "Plujte v širé moře!"
A jak se těm stuhám vzdalovala,
vzdalovaly se i ony Lysé hoře.

Klokotají, ubíhají
napříč zemi Slezské,
kde společně poznávají
všechno, co je hezké.

Všechno hezké, všechno krásné,
všechno, co z koryta vidí.
Každá modrá kapka žasne
nad přírodou, prací lidí.

Vidíte, Vy horské stružky
co tu všechno v kraji.
Písek, neptunovy družky
už se po Vás ptají.

Až Vás jednou v pátku, v svátku
mořské vlny ponesou,
vzpoměňte si na svou matku,
vzpomeňte si na Lysou.