Polámaný les

Sníh se přehnal přes koruny stromů,
rozdal bílé kabáty, listí je táhne dolů.

Špatnou službu vykonal,
celý les tím polámal.

Slyším jeho sténání,
nářek padlých stromů,
ještě včera se košatil,
kdo je vysází znovu?

Můj "Kouzelný lesík"
už do nebe neroste.
Hladím jeho větve
na pěšině v trávě.

Na co nám budou auta,
předražené domy,
když ztratíme přírodu,
milované stromy.

Lituji každé větvičky,
co ztratila kmen.
Lituji, že příroda se bouří,
vyhrává nad člověkem.

Les je polámaný a pláče.
Jeho slzy pije jehličí.
Pod pokrývkou z větví,
najdou srnky přístřeší.