1. máj

Na Prvního máje
v domě za lesem
místo dívky
našli jen
suché větve.

V sedu tureckém,
u kamen otýpky,
pletla len,
nechystala se do rakve.

Smutně se dívala,
jak za jinou utíkal
a klidně ji tam
sedět zanechal.

Ráda by tančila,
kdyby měsíc jí svítil
šla by tam
na daleký bál.

Při svících
s vůní skořice
se mísících
oblékla by věneček.

Z párů vlajících
ve víru tance
sobě se smějících
postavila by domeček.

Snila do noci
slunce zapadlo,
když zavřela oči
posledního kousku cti ji zbavilo.