Zima

V zákrutech lesních,
krása se skrývá,
zeleným hávem jí
příroda bývá.

Snová tu tajemno,
šero a kouzla,
v náruč tu lesní
ráda bych vklouzla.

Voní zde smůla
a oheň hřeje,
o kráse lesů
ptáček tam pěje.

Hvězdný třpyt padá
do keřů z nebe
a v jeho záři
spatřuji Tebe.

Přicházíš pomalu,
přebíráš žezlo,
poslední listí
se ze stromů svezlo.

Na větvích chybí už
jenom sníh bílý,
podzimní čas
se ke konci chýlí...

Kde stoupneš - bílo,
kam dýchneš - mráz,
popraškem bělostným
přikryješ sráz.

Nakonec rukou jen
lehounce mávneš,
já volám do všech stran:
,,Zimo, už vládneš!"