O víle

byla jednou jedna víla
a ta byla celá bílá.
měla ráda hafery,
ale jedla je jen v neděli.
vždy se při tom umazala
a pak celá modrá byla.
musela jít do studánky
vyprat si tam své volánky.

jednou takhle v pondělí
kdepak se tu poděly?
uviděla jeskyňky,
jak jí kradou hafery!
moc se na ně rozlobila
až se celá rozohnila.
od té doby naše víla
nebyla už nikdy bílá...

stala se z ní žínka lesní,
do lesa už nikdo nesmí.
vždyť je žínka zlá,
i když tam jdu já.
velice se bojí,
že nám za to stojí
krást jí hafery,
když prodává jen v úterý.

pro nevalachy:
hafery = borůvky