Anotace: Více jak půl roku čekání na tento den (26. 11. 09) a pak ... jedno překvapení a radost střídá druhou ...
Ulicí tichou plnou klidu noci
na chvíli oproštěná od starostí.
Ulicí, jejíž jméno záhadou pro mě je,
v myšlenkách ponořená kráčím tiše.
Na jiných místech rušno a hluk,
snažím se nevnímat světa zvuk.
S pocity lehkými a přesto tak vážnými,
plnými lásky a krásných slov,
s tóny skladby, jdu ulicí bez obav.
Rušit nechci se dát ničím,
šťastná myšlenka … vzpomínka je mi teď vším.
Stoupám … letím … vznáším se,
do reality zpět se mi ještě nechce.
Na začátku nebo konci ulice,
ve tmě hrají si dva listy tichounce.
Vítr s nimi tuto hru rád hraje
do něžného víru na chvíli zaplétá je.
Spolu ve větrném kruhu se točí,
tak drobné a přece dát úsměv tváři umí.
Točí se lehce jako vločka sněhová,
jsou spolu chvíli, ale smutno jim nebývá.
K tomu aby radost způsobily,
tak málo je zapotřebí.
Jen šelest větru a myšlenek pár
… učiní i z těchto listů dnešního dne dar.
jak prosté je být,sám sebou ve své bublině :-)
Taky se usměji,když něco mi připomene denní dění.
Rozesmála mě díky :-)
05.07.2019 18:07:49 | Danger
moc hezká básnička, akorát ...na začátku nebo "koci" ulice... máš tam drobnou chybku
31.05.2015 15:20:10 | kara11
díky za upozornění - už jsem to spravila ;-) jinak jsem ráda, že se básnička líbila :-)
31.05.2015 15:32:13 | Anne Leyyd
moc krásná, jemná, dobře se četla, povznesení přírody v lidských myšlenkách chválí něžné stvoření, jemuž je třeba vzdávat poctu za nezištné dary, vítr nám povídá den co den ale upřímně přiznejme si kolikrát mu chceme naslouchat,
děkuji za krásný zážitek a zato že jsi po dlouhé době přidala báseň
29.11.2009 21:36:00 | losscar