Palouček

Černá tečka sedmitečná,
z levandule pomněnka
jenom moje domněnka
a krása ta je věčná.

Dlaně hladí trávu
rosou pokrytou,
uvězněný čtyřlístek štěstí
krčí se někdě v davu
smutných neřestí
a hledá skulinku v dáli ukrytou.

Slza smutku
padá do prázdna
a někdě, vskutku
čeká tvá neznámá.

Rusalka věnec vije
z lučního kvítí,
čeká až měsíc se zkryje
a slunce až zasvítí.