Stromečky zase pláčou

Už zase přijel bílý kůň
a zatížil nás těžkým sněhem.

Stromečky zase pláčou
pod tíhou
přikrývky bílé,
lámou si vaz
a jejich síla životní,
ztratila se
v kapičkách mízy,
krvácející ven,
do úst
mrazíci královny.

Ovládla nás, svým
žezlem jednou mávla
a my jsme znovu
bezradní.

Pro děti je to hodná teta,
co přinesla jim cukrovinky,
na sněhu dělaj blbovinky.

Však pro veliké lidičky,
přidala silnou kartu,
starosti,
mrznoucí nožičky.

Zpráva za zprávou
nedobré věci hlásí,
buďte proto opatrní,
zkuste se přenést do světa dětí,
kde sníh je bíla peřinka,
co plní přání prostinká.

Chraňme své bližní
a buďme v lecčem schovívaví,

pozor kozle, neupadni!