A sněží

Na stohu sněhu
sedí si vrána
krákorá do světa
sněží už zrána.

Na dvorku bílém
mám víc než tunu
už měsíc neznáme
slunce či lunu.

Lopatou házím
už v tom mám um
ještě že u schodů
schoval jsem rum.

Zas padá k zemi
ta bílá hrůza
kdyby tak raději
přilétla múza.

Však místo ní na čelo
líbá mne led
lopatu do kouta jdu
na pivo hned.