Sněhová

Dělám stopy ve sněhu
pomalu to křupe
sleduju tu nádheru
a v kříži mi lupe.
Hrablo tráví kamínky
rozsypané po zemi
jak mé dětské vzpomínky
sníh je jejich znamení.
Tma se kolem rozkládá
a blištící se sníh
každý kolem nadává
na rtech cítím smích.
Míjím další vchody
měním cesty na chodníky
sněhu tu jsou hory
a já snad zemřu smíchy.
Lidi jako zající
hopkají tu v závěji
uklouznout je smrtící
ve mně mají naději.

A já se směji.