Počasí (Uháněl)

Uháněl kopec krajem
a bál se svého stínu,
že se sluncem si hraje
a věří na jaro...

Uháněl lesem pocit,
že svět je peří sojky,
co komíhá se větrem
než ho spleteš na obojky...

Uháněl vítr deštěm,
by nesmáčel si křídla,
jarní déšť nejsou kleště,
co zmocní se a nepustí...

Uháněl deštěm pocit,
třeba že oprávněný,
že lidi nejsou šťastni,
jen počasí se mění...