Tučňák

Podívej – ne, nešálí Tě zrak!
Támhle jde tučňák, a má frak!
Černý zadek, bílý předek,
stejně jako jeho dědek.
Husté, jemné, hebké peří,
sotva jeden metr měří.
Prodírá se pilně sněhem,
ať už krokem nebo během.
„Pozor, tučňáku, zmrzlá louže!“
Ale on už se na ní vesel klouže.
Klouzání ho vskutku baví,
je to ale rošťák hravý!
Mráz je pro něj pravý med,
Má rád sníh a obzvlášť led.
Nedělá mu problém zima,
netrápí ho kašel, rýma.
Má pár krásných, chytrých očí,
Na ledu spí, jí i močí.
Podívejte, žere rybu!
Tento pohled nemá chybu.

Vždy když jste smutní, prázdní,
sledujte jak si to sněhem brázdí.
Vidět tučňáka na ledu,
to Vám zvedne náladu!