Noční zpěvy

Malý most mezi obilnými poli,
jenž překračuje proudy tekoucí vody,
naslouchající neustále jejím šumům dlouhé doby,
je středem dění, pódiem pro ptáčky z okolí,

seřazeni na zábradlí, jak hřebíky, co do desky tesař bije,
pod plátnem zmalovaným neoceněným malířem, Nocí,
pod zbarvenými mraky, jež se s větrem vytrácí,
jsou na chvíli operními pěvci z Florencie.

jejich zpěv se nocí nese jako vánek,
v doprovodu s bublajícím potokem,
rajskou hudbou ryby omámeny, jsou teď jejím otrokem,
zbylým potomkům přírody, už jen upevňuje spánek.

Potleskem pro ptáčky na zábradlí,
odměnou za jejich krásný zpěv,
co rozechvíval ouška a rozhání hněv,
je nadpozemské probuzení, sluneční svítání.