Jarné šepoty
Koruny stromov,
s ktorými vánok sa hráva,
kde lístie predtým nemalo domov,
už dávno zima priznala, že prehrala,
ženy v jarnom rozpuku ako kvety,
zelený koberec poláskal zem,
v očiach i mužov ľúbezne žiaria svety,
napriek zbytkom, končí nejeden studený sen,
vánok duje,
občas do tvárí prach,
no duša človeka sa raduje,
teraz poľahky zdolá strach,
myšlienky myseľ zahlcujú,
občas zimná spomienka ubíja,
vône jari obavy absorbujú,
jej šepot, tak nežne v nás prázdnotu zabíja.
Copyright © Juraj Hrom
Přečteno 430x
Tipy 45
Poslední tipující: Markéta Hl., Bíša, WAYWARD, Zorenka Ježková, eroze, střelkyně1, bejbyyyy, Zefi, ilona, carodejka, ...
Komentáře (12)
Komentujících (12)