Jarní ladění

Půjdu a sednu si
s hrstkou labutí,
do čerstvé trávy
a dobré mravy,
nechám uletět
v azurových hloubkách
nademnou.

Půjdu a vylezu
do korun stromů
a domů
pošlu holubičku,
z papíru,
s poselstvím o míru
a naději snad.

Já půjdu a vystoupám
za čistého rozbřesku
až k vrcholkům hor
oděných v šarlat.

Ač, co naplat,
i zítra budu žít,
teď půjdu a lehnu si,
do čerstvé trávy
a ještě chvíli budu si snít…