HVĚZDNÉ ÚDOLÍ

HVĚZDNÉ ÚDOLÍ

Když ti úsměv z tváře mizí
Máš duši bolavou
Všude černo kam se podíváš
Žal ti není cizí
Tak s nebem nad hlavou
Můžeš stopem,když vlak nestíháš

Pak se vydej cestou prašnou
Směrem od nádraží
A po chvíli,do leva se dáš
A na zádech s brašnou
Přes pár kaluží
Projdeš jen a cíl na dosah máš

Dál jen kráčej rosou ranní
Nech trable za hlavou
A kroky své potokem jen vést
Stále zůstanˇ na ní
I s blátem pod sebou
Veř že je ta nejkrásnější z cest

Tam kde orli pomalí
Ve výšinách krouží
A čas je ospalý
Tam prostírá se hvězdné údolí

Zlaté slunce z výšky září
Vzduch voní jehličím
A teplý vítr vlasy rozcuchá
Potom na tvé tváři
A každý to ví čím,
Čím to je že je tam úsměv znát

V čiré vodě pstruzi tančí
Kam laně chodí pít
Račí svět je po dně provází
A malý poklad ptačí
Ve větvích je skryt
Vše běží bez velkých nesnází

Když hlad tvou mysl zkalí
A chceš atˇ odkráčí
Zajíce nech jít dál do mlází
Vždytˇ je ještě malý
K nasycení postačí
Maliny co rostou na hrázi

Tam kde orli pomalí………

Zem se k slunci zády točí
Den už půjde spát
Všude kolem háj se zelení
Tam upři svoje oči
A cestou na západ
Slunce ho ve zlatý promění

Když tma údolí halí
A chlad je vtíravý
Všude černo,na krok nevidíš
Pak zažni ohenˇ malý
A ohřej ruce svý
Stará vrba poskytne ti skrýš

Temný potok tiše šumí
Svůj příběh vypráví
A noční hvězdy nebe prozáří
To člověk těžko umí
A měsíc toulavý
Vyloudí ti úžas na tváři

Tam kde orli pomnalí………..

Když noční nebe protíná
Záblesk světelný
Hrom burácí,bouřka z dálky letí
Pohledˇ, že pár kroků
Srub je dřevěný
Vejdi dál a ochrání tě před vším

A pak tě nové ráno vzbudí
Sluncem hořícím
Země ti svou rosu nabízí
Nic už tě neochudí
O vzpomínky hřející
Vzpomínky co nikdy nezmizí

Tak až ti úsměv z tváře zmizí
A srdce zabolí
Všechno se zas bude černý zdát
Tady nejsi cizí
Vzpomenˇ na údolí
Uteč z města,mysli na návrat

Tam kde orli pomalí
Ve výšinách krouží
A čas je ospalý
Tam prostírá se HVĚZDNÉ ÚDOLÍ