Voda

Ta která tak klidně leží,
anebo divoce a rychle pluje,
ta která všechny břehy střeží,
anebo ta co na obou pólech taje.

Někdy je studená ,
jako bílá růže,
někdy je slepená
jako hadí kůže.

Někdy je horká,
až tak, že mě spálí,
často je volná,
že nezná úskalí .

Někdy zas uteče,
za oblohou blíže
pak ale zas dolů zteče
a suchou půdu líže.

Dokáže nechybně malovat,
Maluje mezi horami fresky.
Dokáže nádherné zázraky,
tvoří všebarevné blesky

Krásná ve dne a v noci tak tajuplná je voda,
Bez ní ani ten nejodolnější tvor nepřežije,
Lásku k životu a svěžest nám dodá
A všechny nečistoty z nás lehce smyje.