Zlehka

Konečky prstů se dotknu konečků trávy
co možná z tvého popela roste
Jen zlehounka zlehka
Tak jako plynou bílé kumuly po vysokém nebi
Tak jako tiše plyne mírná voda v mělké bystřině
zahlazujíc zlehka
a přece tak rychle tak víc než rychle
ostré stopy
v jemném písku dna

Tak zlehka
jak rosa v letním ránu v teplém slunci vděčně usychá
Tak zlehka
jak letní večer všemu a všem na ramena s klidnou něhou sedá

Tak jak se ve vánku dotýká listu list
Jak voda zurčí nad kameny
tak zlehka ještě jednou
ještě jednou se tě živote můj dotknu

a voda odplaví bolest odplaví úžas odplaví slova nevyřčená
a vítr odvane otázky odvane odpovědi které jsem hledala kdysi
tak směšně bláhově hořce a marně

a poprosím vodu poprosím vítr
poprosím tebe jehož se dotýkám
konečky prstů přes konečky trav
o pomoc v tom co jediné mi zbývá

Zlehka jsi odešel
zlehka tě pustím
Zlehka se pustím a pustím se mělkou bystřinou dolů
Až zůstane jen zázrak přítomnosti
Konečně smířený se zázrakem paměti

Tak vděčně jako plují mraky po nebi