BOUŘE

Stín zkalených letních bouří,
chvěje listím stromů.
Našedlé,zamračené nebe,oči hmouří,
a rozlévá slzy bohů.

Kapky deště bubnují na římse,
blesky roztínají nebe mraků.
Jen třpytavý motýl,ve větru zraní se,
a padá do unavených vlčích máků.
Malé dítě,za něj modlí se,
aby mu příště,narostla křídla ptáků.

I opilá včela z pylu,
ztratila v dešti svojí lehkost a míru.
Jednou se však,mraky rozestoupí v míru,
a zem si zase,z bouře vezme sílu.