Matka miliónů

Tak dokonalí, a nedokonalí zároveň jsme my lidé !
Ten, kdo nás stvořil měl vskutku smysl pro humor...
Smích, slzy, zlost, radost, zoufalství,
stvořitel vzal návod bůh ví kde !
A továrna vnitřního těla ?
Perpetum mobile , to byl jistě vzor !

Úžasná jedinečnost originálu,
jímž je každý z nás,
to je lidskost ryzí.
A přísady ?
Špetku toho, potom tohle dej,
přírodě do kuchyně nekoukej,
ať lidskost nezmizí !

Příroda laskala nás,
hladila jemnou jarní travou,
měkoučkou, jak náruč lidské matky.
Vychovávala nás i kárala.
Odpouštěla shovívavě
lidských vládců chyby, zmatky.

A my jsme stále nevděční,
nechceme slyšet její tichý, vemlouvavý hlas !
Sejměme konečně klapky ignorance z uší,
slyšme matku miliónů, už je čas !