Polštáře studí z prázdnoty
za oknem prší z nebe
zní kapka kapce do noty
však jejich dotek zebe.
Stopy v plné kaluži
bublinky straší nitra
slunce si úsměv zadluží
vyjde prý zase zítra.
V doteku rtů
tajemná přání
proniknout ke světlu
obava brání.