Podzim

Mlha se z rána dlouho venku válí
je nyní na koni, svou tvář si nezahalí
Se severním větrem, měla včera hádanici
nepočkal až vstane a nafoukal jí pod suknici

Listí se červená, asi se stydí
každý rok to jejich strkání vidí
Dešťová víla nestačí zašívat
z mlhavé suknice, cáry tu vidí vlát

Podzimní víly, pohladí jablíčka
aby jim červeň přidaly na líčka
A malíř podzim, to rozmarný je král
koukněte jak přes noc přírodu maloval

Červená, žlutá, i rez jako liška
vlašákům z té krásy pukají bříška
Když víly podzimní češou si vlasy
ořechy závrať mají z té krásy

Pak skočí dolů, kam spadnou kdoví...
U vánočních stolů, najdeš je v cukroví
I jablíčka tam najdeš, stále se červenají
o podzimní kráse si spolu povídají