Tak, jak jde rok I.

Leden

Nakreslil obláčky dechu,
zasněné kopce ostudil,
sáňky vytáhl z pelechu,
konečně je probudil.

Za oknem sněhové záviny,
s jehličím si pohrával,
leden, měsíc bílé krajiny,
vločkami nám zamával.

Únor

Dítka tančí po kluzišti,
jen šály za nimi vlají,
jen ten smích vánkem sviští,
sněhulákům taky dají.

Oprášil lyže, běžky, hůlky,
syslům dopřál dlouhý dřímot,
uchraňoval jejich komůrky,
únor, ten měsíc zamrzlých vod.

Březen

Pomalé tříštění rampouchů,
hlasitě zapraskaly stříšky,
loučíme se s teplem v sopouchu,
sundáváme zimní kožíšky.

Pan sněhulák k zemi se sklání,
z pod tíhy koukají sněženky,
březen, měsíc tichého tání,
proplouvá zmrzlými okénky.

Duben

Sucho, mokro, kapky deště,
vítr, bouřka řádí ještě,
tu najednou je zas krásně,
slunce větvím dává třásně.

Dívky malují vajíčka,
ať je stará nebo mladičká,
kluci s pomlázkami radostně halasí,
v dubnu, měsíci aprílového počasí.

Květen

Odlesky pučících leknínů,
na lukách zatoulaná dítka,
piknik mezi listy jasmínů,
růže, macešky a další kvítka.

Procházky na první hříbky,
dešťů bylo bez přestání,
pod třešní vášnivé polibky,
v květnu, měsíci milování.

Červen

Otvírání stánků se zmrzlinou,
ledové tříště na schlazení,
ve vedrech chvíli si odpočinou,
jsou chudáci tolik spaření.

V taškách vysvědčení poskakuje,
s radostí jim odzvonil zvoneček,
konečně už ta škola se vzdaluje,
je červen, měsíc cestovních horeček.