strom

Semínko klíčí v lůně země,
budoucí dub.
Rodí se s bolestí, kterou neznáme,
úzký stonek sílí větrem v kmen.
Měřítkem času je kruh.
Modlí se větvemi vzhůru,
jenže bozi samozvanci
přijdou si pro své teplo,
teď,nebo za milion let.
Svou smrtí se nám odevzdá,
tak tiše, jak žil,
nechá zemi kořeny.
My máme jen ten bludný.