Konec podzimu

Poslední listy holých stromů padají,
již pro ně není místa,
na zemi chvíli smutně vlají,
než je zdrtí čísi bota.

Čas barev kamsi mizí,
odchází vstříc zapomnění,
které pro něj není cizí
stačí mu jen lidské snění.

Leč podzim zde bude stále,
v duších žijících lidí,
když zaklepe my řeknem dále,
ať ten stesk v srdcích našich vidí.