Dar od nebe

Sníh, už padá zas sníh,
nejen na polích,
ale i ve městech.
Vločka za vločkou se střídá...
Pak se spojí,
v krásu svoji.
Vím, že čas vánoční,
bývá náročný
pro melancholiky.
Jejich oči často pláčou...
To se spraví,
to je zdraví.

Nestíhám ty vločky zpočítat,
už jsem dávno u tisíce.
Brzy budu muset už jít spát,
vločky samy zhasly svícen.

Veřím, až se ráno probudím,
sníh bude tančit a já s ním.
Budu ho mít jenom pro sebe,
mě nevadí, že zebe.

A ty budeš po mé pravici,
dělat stopy na silnici.
Snih budeme mít jen pro sebe,
vždyť je to dar od nebe.

Připadám si jako v ráji,
jako kostka cukru v čaji,
jako květy stromu v máji,
když si s vločky hraji.

Veřím, až se ráno probudím,
sníh bude tančit a já sním.
Budu ho mít jenom pro sebe,
mě nevadí, že zebe.

A ty budeš po mé pravici,
dělat stopy na silnici.
Snih budeme mít jen pro sebe,
vždyť je to dar od nebe.
Pro mě a pro tebe.