vločky se snášejí na teplé tváře,
vstříc smrti létají, roztává záře,
přesto se nebojí, znova to zkouší,
i když se promění v rozbředlou louži ..
08.12.2010 07:19:00 | nejsembásník
Řekla bych, že tu nej krásu jsi právě dala nám v písmenkách na odiv. ST!***
06.12.2010 22:28:00 | NikitaNikaT.
Svou lehkostí a právě tou myšlenkou prožitého okamžiku je Tvá báseň příjemnou procházkou sněhem i za oknem... :o)
06.12.2010 19:02:00 | labuť