Bílá smrt

Mráz šlehá tváře,
a polární záře,
ve mě se váže

v ramopouchy.

Sníh vodu saje,
když led v dlani taje,
a teplo si hraje

na slunce.

Krásou se třpytí,
to ledové bytí,
když vlčí vytí

v mě zamrzá.

V extázi bílé,
a smrti chtivé,
od počátků lživé

přežívám !
Když zimu svou si užívám.