Bloudit až do neznáma

Bloudit až do neznáma


Na cestách plných klidu,
V dalekém neznámu,
Žádné stopy po lidu,
Pouze plno živých stromů.



--------------------------------------------------------------------------------

Vítr čechrá koruny,
Jak tajemný je ten hlas přírody,
Ptáci s ním beznadějně bojují,
Nezničí ani jeho překrásné hnědé kudrny.


Do neznámých krajů,
Vede cesta moje,
Pryč od zlo stájí,
Daruji ti květy řeči svoje.


Louky plné motýlů,
I malých tančících víl,
Slunce hřeje do týlu,
Má mnoho sil.


Kam vede cesta má,
Poutníci vědí,
Nebo se mi vše jenom zdá,
Pravda či lež to není?


Smekám klobouk před hvězdami,
Jak překrásně září,
Nelesknou se nápravami,
Není na nich vidět stáří.


Pouze svítí v mlčení,
Žádný klam,
Poslouchají vodní skučení,
Jejich světlo vede kdo ví kam.


Snad někde,v nočním nebi,
Tře v rukách vesmír prach,
Neexistují žádné neplatné sliby,
Ani strach.


Krásné kraje,
Náruč svou otevřely,
Plnou lásky až po okraje,
Nad klamem zanevřely.



Veršovali svou duši,
Citlivou a něžnou,
Jejich oči tuší,
Že lidé sebelítostí blednou.


Každé slovo,
Vyřknuto tajemnou řečí,
Žádná tíha jako olovo,
Ani hlas, jak dítě křičí!


Na kraje se vrhnul klid,
Vládne noc,
Příroda dodržela slib,
Má přeci moc!!


Na černém nebi tančí,
Barevné tóny,
Nikdy radost ani sebemenší neskončí,
Létají s ní balóny.


Každý úsměv,
Považuje se za pořádný dar,
Snad i více než úspěch,
Plný někdy falešných par.


Proto i Ty si užívej,
Okamžiku každého,
Radost svou používej,
Však náruč svou neotvírej zadarmo :)


Neznámé kraje,
Jsou zde a všude,
Orchestr harf stále hraje,
Navždy spokojeně bude!!