Anotace: Někdy se mi stane, že mi dílko skotačí pod rukama. Druhá verze předchozí básničky.
Buchta, dobré podotknutí,
buchta z řepy cukrové…
tato úvaha mě nutí
říci a to za prvé:
Vyhýbej se, hochu, řece,
vím že jsi byl Baltu král
buchta není jachta přece
bys s ní žitím vandroval
Zmínka druhá o propasti,
propadnout je lehko, víš
maskou lze tě snadno zmásti
sladkostí pak oněmíš
Třetího se dotknu bodu:
horské vyhýbej se dráze,
lépe kroužit po obvodu
odcházet se bude snáze
Ne, planou zde vedu řeč,
dobré popřeju ti chuti
zemanský než tasíš meč
Řepánek je k nakousnutí!
:o)
Jiří
11.02.2011 16:39:00 | j.c.
Zkuste někdy taky psát o něčem jiném. Příjde mi, že chcete sdělit vždycky téměř v tom samé... Všude jen moc lyriky a samé sladké verše :-P Ale asi budete zamilovaný... manželka? milenka? :-O
11.02.2011 16:38:00 | Vlastimil Oldřich
ááá..láska rozkvétá
a jaro předčasné si dolehlo na romantiky
i já se těším, kolik těch verzí bude do léta
a kolik něhy řepánkové jí vlíbáš na kotníky...
11.02.2011 08:42:00 | šuměnka
Jako nádech a výdech-dílka jedno jsou,
však pozor!
roste,zdá se, tvůj po dívce nepokoj.
10.02.2011 00:41:00 | s.e.n
Drahý zemane Káleči
hle, jak jaro s tebou zacvičí
či řepánek s tebou cloumá
nebo zima příliš dlouhá
mysli na urozenost rodu
nepodlehni nízkému svodu
ST
09.02.2011 08:29:00 | Kars
Díko Ti skotačí hezky, mě se i víc líbí a když ho necháš skotačit ještě dál... už se těším na III... :o)
09.02.2011 07:46:00 | labuť