Svět se mi zdá
poněkud smutný
Paprsky slunce
dopadající na ruiny
domů a dnešního dne
Začalo to těmi střepy
z rozbitého hrnku od ranního kafe
Zase jsem ho pila s trochou hořkosti
která mi zbyla
po sexu bez lásky
a bez špetky lítosti
Tu si schovávám pro tebe
můj teskný pondělku
Dneska se dívám
skrz barevná sklíčka vitráže
Slunce by tahalo
ze země duhové sněženky
ale jim se pořád nechce
Sbírám je na střepech
hrnku od ranního čaje
To bylo tehdy na jaře
kdy nepřicházely smutné dny
a já se milovala v trávě
pod Petřínem
To bylo tehdy...
můj teskný úterku