Vesna (jak ze sna)

Za jarních rozbřesků,
když pookřává Země,
Světlo se rozlévá do tmavých koutů,
jak na listech kapky rosy.
Má duše se směje a rarášci v mém nitru
vystrkují z pod pláště své nosy.
Mám chuť tančit, básnit, zpívat
a poslouchat větrnou melodii,
na mraky se z trávy dívat
a nechat proplout kolem nostalgii...