Ještěrka

Vytáhla jsem z jezírka,
ještěrku malou,
měla barvu hnědou,
krásnou.
Měla jsem strach,
že nežije,
sehla jsem se pro ni a
vzala do dlaně.
Pak položila jsem ji na zem,
chudinku malou,
ona pak za chvilku,
zmizela za tůjkou.

Já jen doufám,
že až příště vyleze a
bude se chtít vyhřívat,
našemu jezírku,
bude se vyhýbat.

Najde si kameny, někde jinde a
svou ještěří krásu,
vystavovat na nich bude.

Tak milá ještěrko,
doufám,že zůstaneš a
budoucí rodinku,
nám někdy, ukážeš.

A prosím, vyhýbej se, tomu jezírku!