*
Den skládá vitráž z černých sklíček
aby moh´ noci prostor dát
Pak dveřmi škvírou pro malíček
zkouší se ještě podívat;
jak tráva sklání tenká těla
jak květů plátky chodí spát
jak voda vlnky rozezněla
když jde se splavem vykoupat
Jak nahé tělo větrnice
se oddá zraku mužských řas
v plamenu touhy živé svíce…
A aby něco nepropás
vystrčí hlavu zvědavostí
neb vášeň už se zkouší hřát
A v žáru lásky s nevinností
pochopí, co je milovat…
**
"A v žáru lásky s nevinností
se sn(m)aží v potu milovat…"
To je jak o mně! :o))
Opatrné ST!
17.05.2011 21:58:00 | Zasr. romantik
ach vodo, vodičko
voděnko studená
o tebe andělé
zchladí svá ramena
ach vodo, vodičko
voděnko nad splavem
do tůní očí svých
vem si mě, vem
***
Jiří
17.05.2011 11:53:00 | j.c.