Bouře

Temno - noc tu ještě není,
když probouzíš se z svého snění,
když pomalu se vítr zvedá,
který strom polámat hledá,
déšť již začal - řeky zpění,
a z dáli ozývá se hřmění.

Toť síla přímo ohromná,
co cítit je snad celý den,
již první bílé květy nebe,
strašlivě rychle dolů letí,
na okna silně ťukají,
pak na parapet bouchají,
přestat snad nehodlají!

To jest bouřka - labuť osamělá,
jež čpí dál z toho éteru,
útočí právě - k večeru,
je sama smyslů zbavená,
ta labuť láskou zraněná.