Růže

Červené růže,
jak krev rudé.
Bledé kapky rosy,
se na květech blyští.

Ó vy růže rudé,
plny trnů jste,
ostrých jak dýky
na nichž zaschly kapky krve.

Červené růže,
kvetete v sadu
omamnou vůní sytíte vzduch
dívčí krev,
zbarvila váš květ,
splácíte tím snad svůj dluh?

Bílé růže, v témže sadu
v touze být spatřeny
pnou se do výše,
avšak lidé ve své pýše,
nikdy nespatří je.
Vždyť červená je barva lepší,
zvrácená touha nad nevinnost.

Nebojte se moje milé,
ostrý trn mi kůži rve.
S krví do stonku nový život proudí
a bílá se v rudou mění.

Ještě jednu kapku mi dej!
Touha sílí,
z bledých listů nezbylo nic,
i ten poslední se v rudý změnil.
Zvrácený chtíč nad nevinnost.

Poslední růže bílá,
symbol čistoty a nevinnosti.
V sadu tiše smutnou píseň zpívá
a roní při tom hořké slzy.