Modlitba Malé Fatře

Tam, kde už nestačíš s dechem

s posledním nádechem

zjeví se Matka Bohyně

s velbloudy lesů ve klíně



Malíři nebe skotačí v bílých závojích

jak v malovaných krojích

a v hlase kamenných bohů

nese se vítr posledních dnů



Jsi zde menší než tečka za větou

Až tam kde poslové tví jdou

obry nezdoláš

ani tváří v tvář



Loučíš se s první hvězdou

šedými draky oblohou zlíbanou

a jak znavený poutník toužíš po čarovném spánku

za úplňku



Za svítání nohy bosé

smáčíš v čerstvé ranní rose

Pastýř bílých beránků

probouzí tě ze spánku



A z kamene na kámen

šeptáš : ,, Matko Země, děkuji, amen...