Záhada zmizelých ovcí

Modřín se směje vyschlému hlasu,

jež dřímá na úpatí hor,

ztracené ovce hledá v pastvinách

lesů Mandragor



Zeptal se toho modřínu

vítr uhranutý z mraků,

kam pak se ovce schovají

v bouři za soumraku..



Ke skalám rozpuštěných v slzách,

pod stromy rozesmáté vichřicí.

Znal tajemství Matky Země

jak všichni dobří mudrci..



Sokolí žena zjevila se nebem

v čarovných kruzích vítr popohnala.

Zmizela na křídlech dravců

dolinám zprávu zvěstovala :



Kde letí šípy v běhu kozoroha,

vrací se k rukám lukostřelce

do míst, kam pastýř zahnal

na pastvu bludné ovce



Neptej se po nich hlasem čaroděje,

jež bouři do údolí svolá.

Osud je udatný rytíř,

nikdo mu neodolá.