Podzimní vítr

Ten nekonečný příliv větru,
na tváři zanechá,
slova, nedokončenou větu,
vůni života.

Omývá lesy,
běží po lukách.
I zvěře dotkne se,
studí na horách.

Ten nekonečný příliv větru,
rozpálená těla pohladí.
Nestačíš dokončit větu-
do židle tě usadí.

Bere slova z ůst soudcům,
i pro něj se umírá.
Je tečkou,za vychřicí,
drakům síly pozbírá.

Ten nekonečný příliv větru.
Dává podzimu jiný šat.
Stačí jen aby lehce zavál,
všechno listí stihne opadat...