Koukat na mraky jako na těhulky - paráda. Obdivuji tvou fantazii, já vídím jen špinavé hadry.
29.03.2006 14:18:00 | Písnička
Parádní báseňka do uplakaného počasí, aspoň oči svým kouzlem maličko rozjasní...
29.03.2006 12:40:00 | Krtica
branwen..ty se za nic omlouvat nemusíš..samotnou mě ta představa rozesmála..:-DD
29.03.2006 11:29:00 | šuměnka
Mokrého kocoura viděti po ránu-
to líp je si nalívat vínečka ze džbánu!
Promiň, Šumenko, ale neodolala jsem při představě zmoklého Mourka!
29.03.2006 11:12:00 | Branwen1
K zemi sviští kapek víc, než pár.
Mají přesný aerodynamický tvar.
Kam dopadnem? Už to víme.
Kocoura si pokropíme!
29.03.2006 10:40:00 | Mourek
To jan Urban: Třeba to tak je, co ty víš.
To Šuměnka:Napsalas to tak hezky poeticky, až se mi nechce věřit,že se koukáš na ty samé mraky,co já.Ještě ,že těmhle "těhulím" nemusí Paroubek platit porodné,to by republika nejspíš zbankrotovala:-))
29.03.2006 10:00:00 | Branwen1
Kdyby to tak šlo u lidí, znovu a znovu prožívat zrození a střemhlav se vrhnout do nových životů a potom se vypařit dál do dalšího znovuzrození. To by bylo fajn.
29.03.2006 09:35:00 | Jan Urban
Tak ta je náramná!!! V tom koloběhu žití
s nirvánou někde v nitru vrací se zpátky k nám...
až jednu úplnou náhodou do dlaně chytím,
pořádně podívám se, vždyť třeba už ji znám... :o)))
29.03.2006 09:10:00 | Cecilka