Jarní zpěv

až stromy procitnou v zelený háj
kolem se rozprostře kouzelný máj
spočinu uprostřed temného lesa
v náručí holém květiny nesa
přírodě matce a bohu lesů
já obět nesu...
a starý dub v obětí třímám
ducha lesů, snad marně, vzívám
nechť promluví moudrost dávných časů
lesem se nesa tisíce hlasů
pak v korunách s listím
že štastná jsem, zjistím