POSLEDNÍ NADĚJE

Vítr lehce zafouká,
a poslední lístek naděje,
ze stromu padá k zemi.
Snáší se pomalu,
obrací se a mění směr,
na jih a na sever,
přesto je však zcela jasné,
že jednou dopadne.
Poslední lístek naděje...
Co s ním bude teď ?
V noci pohltí ho tma,
ve dne slunce ozáří,
a vítr zafouká.
Co když potká další dva ?,
lístky naděje...
Z jiného stromu,
jiného města.
V každém městě pár jich je,
těchhle lístků naděje.
Některé už spadly k zemi,
to když někdo naději nemá.
Pár se jich však drží větve,
a z výšky se na svět směje...
To nějaký človíček,
asi šťastný je,
a jemu patří tenhle lístek naděje.
Můj lístek brzy spadne,
doufejme že se to však nestane.
Jak jen se to říká ?
Poslední umírá naděje ?