Stvořeníčko
Leze, leze, leze všude,
co to, probůh, asi bude?
Funí mi to u ledničky,
na parketách dělá smyčky!
Kluše mi to do pokoje
a vytváří tam vodní zdroje!
Vydává to divné zvuky,
když otravuje moje kluky....
Funí, líže, kouše paty,
v tichu rozpárá ty nej šaty!
V noci mi to moje štěstí,
packou vrazí jednu pěstí.
Prdku strčí do tváře...
Prý jsou její polštáře!
Použít lze jako ruční zbraň,
citlivá místa radši chraň.
A proč mám tohle stvoření?
Života je koření!
Když vyrábím očky sůl,
Bolesti mám hnedka půl.
Jazyk olízne mi nosní dírky,
A já říkam:“ Bože.... díky!“
Díky... za potvoru v kožíšku,
Lásku.... spinkající mi na bříšku!