Zničen můj sen

Tam na úpatí skály,
Kdysi krásný domek stál,
Měl velikou verandu,
Zahradu, dvorek a stáj,
Když slunce zapadalo,
Tak rozlila se zář,
A příroda ukázala,
Svoji nádhernou tvář,
Já seděl na verandě,
A upřeně zíral na nebe,
Fascinovaly mě,
Ty mráčky červené,
Ty barvy hřály u srdce,
A čas jakoby stál,
A svět se mi náhle,
Přívětivý zdál,
Jenže pak přišla zima,
Nejhorší za sto let,
Vstříc lavině náš domek stál,
Byl to ošklivý střet,
Z našeho letního sídla,
Jen pár třísek zbylo,
Mě do očí vlétly slzy,
Bylo mi ho líto,
Padl jsem na kolena,
Ruce zabořil do sněhu,
Náhle jsem přišel,
O snahu a něhu,
Proč zničila nám dům,
Proč zničila nám sen,
Proč musel nadejít,
Ten zlomový den,
Proč si vybrala nás,
Proč ne souseda,
Bylo to schválně,
Nebo to byla náhoda,
Proč se to, Bože, děje,
Proč máme žít bez naděje,
Proč v největším rozmachu,
Nás dovádíš ke krachu?!