Jací jsme a co přehlížíme..

Mraky se scházejí,
lidi zde kráčejí,
pospíchaj domu,
vždyť hleději pořád jen dolu.

Na nebi mráčky se tvoří,
listy ty opouštěj stromy,
a vrána ta znamení,
že osud již naplní,
listy ti přihodí,
královnu noci již volají.
Pak ona sevře již den,
noc nabyde jen
a holé větve již napoví,
že léto již je tam za branou
a odpočívat již smí.

Vítr a domy,
hrají si němí,
jen vítr on přeci,
rozhání řeči,
ten dech prožene listí a nabyde moci...