Když slunce nabírá moci

Peřina němá,
již chladu se vzdává,
je teď tak slabá
a zmizí hned v trávě.
Vždyť ona již mává,
slunci hůl nese,
nechce již vládnout
a tak ráda sleze.
Pak slunce již vylézti může,
a nemusí krčit se v hrůze,
tam za mraky ono se bálo,
pořád jen sláblo.
Nyní však přeci,
ubírá noci.

Ptáci již báti se nechtěj,
tak píseň svou,
do noci nesou.
Ona tam tiše,
však vzlétává výše
a stéblo trávy,
vyrůstá znovu,
pak klidu se dočká
a krajina mluví.