Houby

Houba v lese stojí,
kolem se komáři rojí.
A houbař marně hledá,
i na mokrou zem sedá.

Dívá se kolem vpřed i vzad,
rád by hříbek či bedlu snad.
Však hříbek schován v mlází
o úspěch houbaře se s bedlou sází.

Bedla má nohu vyšší
a závist, ta z ní čiší.
Ví , co se v lese děje,
a její klobouk z trávy zeje.

Však houbař nevidí ji hned,
pro houbu prochodil by svět.
Točí se v lese sem a tam,
kdepak , Tě, houbo mám?

A najednou do trávy upře svůj zrak,
hle, kouká na něj poddubák.