Světlo a stín

Už se stmívá, je podvečer
lavičky v parku hází dlouhé stíny
pouliční lampy ještě nesvítí
slyším ozvěnu svých vlastních kroků
můj dlouhý stín se plazí přede mnou
a já se v něm nepoznávám
Kdybych mohla uchopit to světlo co mám v zádech
kdybych mohla vdechnout alespoň paprsek
Kdybych mohla pozřít něco z toho jasu
Nechala bych ho v sobě žít a dýchat
Nechala bych ho v sobě zářit
Dala bych vám ochutnat a
kdyby jste se ptali co to je
řekla bych vám:
otevřete oči,
už hoří v nás!