Večerní vítr co chvěje dlaněmi stromů,
ukazují na mne, nevím zda k nim, či domů jít
být tak v těch větvích
a laskat se jimi plný otázek i viny,vzpomínek,
kdy v dětství sedával jsem v nich tak rád
a strom býval můj jediný kamarád
Ahoj lidi, do dnes jsem nikde nepublikoval
Mám rád prokletý básníky, ale inspiraci hledám v sobě, dávám vám část mého já...mám toho spoustu..cca 500 ks...z blázince léčeben asi nejvíc, nezazlívám kritiku, jsou to mnohdy jen bláboly toxické psychózy, budu publikovat dál , neopisuji no možná někdy sám sebe
05.01.2012 23:14:57 | numix