Moje zcestné únorové Vize

*************************
Moje zcestné únorové Vize
*************************

"Po sněhových vločkách (jde to?)
Ti pozdrav posílám..."
Já,kráčející v mracích,
tu velkou změnu vidím :
------------------------

Rtuť zahne za roh a za nehty to mrazí.
Kmitání částic se přibližuje nule
v proudu excitací na atomární bázi
se voda začne tvářit jaksi ustrnule...

"Cink." "Ťuk!" "Cink."
To mrznou krystalické mřížky...
Čas jejich výsadku se rychlým kvapem blíží.
Zazní signál,a tlusté,hebké bílé myšky
snáší se dolů k zemi.(no,snad si neublíží..!)

Na úbočích pražských kostelních stříšek
výsadek zbloudí. Spadne i k nám do ulice...
Zvláštně příjemné,dotknout se atmosféry výšek
a něco málo přitom vědět o fyzice.

Chuchvalce sněhu tvoří bílou sraženinu,
v početní převaze,(však naději má malou)-
lehce smyjí světu lidskou špínu a
všechno utichne....Pssssst!!
(šeptem:o): "...Neťukalo jaro..??"

***